Právní minimum na internetu

Je zvykem často přehlížet určité právní aspekty některého chování. Na webu se například setkáváme se s tím, že lidé nejsou příliš ochotni platit za fotografie či textový obsah. Vnímají internet jako veřejný prostor, kde vše co je publikováno může být libovolně dále použito.

Spousta z nich si myslí, že za nějaké zkopírování nemůže být postihnuta, protože je zkrátka internet tak velký, že se na to nemusí nikdy přijít. Bohužel konkurence může právě na nějaké takové pochybení čekat. Pomáhali jsme našim klientům již řešit několik žalob ve spojitosti se zveřejněním obsahu na webu a protože máme pocit, že je třeba vyjasnit vnímání některých situací, rozhodli jsme se napsat tento článek.

Velké množství lidí také má značně iluzorní představu o fungování české justice a mají tak pocit, že se v ČR rozsoudí vše podle práva či spravedlnosti. Krutým faktem při setkání s justicí je ovšem to, že často neznalý či nezkušený podnikatel skončí na procesních chybách místo skutečné podstaty problému.

Otázka autorských práv

Mezi základní věci na které byste si měli dát pozor jako podnikatelé na internetu je fakt, že autorská práva by se měla dodržovat.

Pro vás nejpodstatnější je mít autorská práva k obsahu webových stránek – a to především k fotografiím, ilustracím a textům.

Stažení takových dat a použití na vašem webu vás může stát spoustu nepříjemností a peněz.

Registrované ochranné známky a domény

Otázka registrovaných ochranných známek je velmi komplikovaná.

Vlastnit doménu neznamená mít právo na její užívání, stejně tak jako samotná existence registrované ochranné známky nezakládá právo na doménu, které zní jako ochranná známka (například otázka pomlčkových a bezpomlčkových domén).

Tradiční spor o doménu na základě registrované ochranné známky trvá přibližně 5 let. Je tedy na vašem uvážení, jestli má smysl se zabývat takovými spory, pokud vás podobná doména přímo nepoškozuje.

Pokud by majitel domény, která je podobná vaší poškozoval vaší firmu například tím, že by se snažil parazitovat na pověsti vaší firmy, pak je situace jiná. Soud může vydat předběžné opatření, kdy musí dojít k zamezení tohoto jednání (tzn. obsah který je závadný musí zmizet z domény i když se ještě přímo nerozhodlo o tom, jestli máte na doménu nárok jako držitel ochranné známky¨).

Majitel domény zodpovídá za to, co je na této doméně ať už k ní má nebo nemá přístup. Pomocí registru domén je navíc velmi snadné, komu doména ve skutečnosti patří.

Dejte si tedy velký pozor na to, komu všemu svěřujete případně přístup k vašemu webhostingovému prostoru. Jestliže tam někdo bez vašeho vědomí nahraje fotky, ke kterým nemáte autorská práva, případně ještě hůře nějaký film, či software, zodpovědnost půjde za vámi i když o tom nebudete vůbec vědět.

Použití (kopírování) textu

Běžnou praxí je obzvláště u internetových obchodů či prodejců vozů kopírovat textový obsah ze stránek výrobce (dodavatele). Pochopitelně i kopírování textu porušuje autorská práva.

Zkopírovaný text má nicméně i pro vás dvě základní nevýhody:

• Autoři mají dnes již celou sadu nástrojů, které umožňují zkontrolovat unikátnost obsahu. Prostým napsáním URL adresy svého vlastního webu do speciálního vyhledávače dostanou během několika sekund odpověď na to, kde a v jakém rozsahu došlo ke zkopírování textu. Mohou tak jednoduše odhalit, že jste si nějakou část jejich textu vypůjčili.
• Duplicitní text vám nepomůže. Vyhledávač takový text nebere vážně. Umí zjistit, který text byl původní a který text byl zkopírován. Díky tomu, web se zkopírovaným textem znevýhodní.

Vždy tedy vychází zásadně lépe dát si práci s napsáním vlastního textu.

“Vypůjčené” fotografie, ilustrace, schémata

Stejné hledání jako při hledání zkopírovaného textu lze jednoduše provést s fotkou či obrázkem.

Ve službe images.google.com můžete vyhledávat nejen podle standardních klíčových slov, ale i podle obrázku, kdy vyhledávač nalezne podobné fotky kdekoli na internetu. Jednoduše tak lze zjistit, jestli jste si fotku “vypůjčili” od někoho jiného.

Tato služba umí hledat velmi spolehlivě a velmi rychle. Zjistit tak kde všude se vyskytuje fotka není vůbec těžké.

Pozor je třeba si dávat také na nejrůznější grafická schémata (například jak funguje tepelné čerpadlo) nebo nejrůznější ilustrace.

Existuje celá řada fotobank, ze kterých lze fotky v případě, že nemáte vlastní zakoupit. Ceny za fotky se podle velikostí pohybují od 100,- Kč do 1500,- Kč. Většinou nepotřebujete na web tiskovou kvalitu a fotografie za 300,- Kč, díky které můžete naprosto klidně spát není zase tak velkou investicí.

Na internetu se vyskytují i fotobanky, které jsou zcela zdarma, případně lze na aplikaci Flickr vyfiltrovat fotky, které jsou publikovány v režimu tzv. Creative Commons, což umožňuje použití těchto fotek. Existují i české fotobanky, kde máte větší šanci najít fotky, které jsou z našeho prostředí.

Ovšem pozor licence Creative Commons má také další podmínky, za kterých lze dílo použít.

Je to stejné jako když si koupíte OEM verzi systému Windows aniž byste jí kupovali společně s počítačem. Nainstalujete ji bez problémů, aktivace proběhne bez problémů a můžete jí používat klidně 5 let. Pokud jste jí nekupovali ale společně s počítačem, používáte jí v rozporu s licenční smlouvou, tzn. nelegálně. Proto je potřeba detailně hlídat podmínky za kterých lze dílo použít (jestli je potřeba přidat zdroj, jestli je možné fotku například upravit, nebo jestli musí být v původním stavu, apod.).

Upozornění

Setkávám se často s názorem, že když použiji fotky a někde zmíním zdroj, tak jsem problém vyřešil. To je ale velký omyl!

Jaký vás může čekat postih?

Nejčastěji se setkáváme s problémy u neoprávněně použitých fotografií. Jedná se ale zároveň o ty nejlevnější spory.

Autor fotografie často pošle mail s autorskou smlouvou v příloze, kde požaduje zaplacení určité finanční částky (většinou okolo 3.000,- Kč) za použití fotografie, přičemž po zaplacení máte možnost fotografii dále používat – pouze ovšem ve stávajícím rozsahu.

Pokud byste si mysleli, že fotku obratem smažete a vše bude v pořádku, vězte, že autor má určitě nějaký screenshot webu, případně jiný důkaz, že fotka na vašem webu skutečně byla, tzn. platit budete bohužel v každém případě.

Proto je rozhodně lepší používat fotografie z fotobanky, či si vyfotit vlastní fotky, než čekat, kdy vám dorazí do mailu podobná smlouva.

I při koupi fotografie je dobré uschovat si doklad o zaplacení či podobu smlouvy. Ideální je archivovat e-mail, který dorazil po zakoupení fotky (možná lépe vytisknout). Fotobanku může časem koupit jiný majitel a je potřeba mít doklad o zakoupení fotky.